Hunger games

14. ledna 2013 v 14:23 | Anne Eyre |  Ostatní knihy
Kdysi dávno (v červenci) jsem si v knihkupectví (v Pardubicích, koho by to zajímalo) koupila Hunger games. Žádný konkrétní díl, šlo o takové to dárkové vydání, všechny tři díly v jednom. No, a to jsem také dočetla. Bohužel jsem na tenhle článek zapomněla, takže ho nemám v živé paměti, ale i tak myslím, že dokážu něco sesmolit.

Název: Hunger games
Autor: Suzanne Collins
Žánr: Netuším, tipuju na nějaké to sci-fi

Děj se mi příliš vysvětlovat nechce, ale vím, že budu muset. Alespoň stručně. Byla kdysi dávno země Panem, která povstala z trosek toho, čemu se říkalo Hunger gamesSeverní Amerika. A tahle země se skládala ze čtrnácti částí - Hlavního města Kapitolu a třinácti krajů. V krajích se ovšem nežilo příliš dobře a vzbouřily se, došlo ke zničení třináctého kraje a ve zbylých dvanácti se žilo ještě hůře, než předtím. A, co je horší, každý rok probíhaly Hladové hry jako připomínka toho, kolik lidí zbytečně umřelo při vzpouře... Nebo toho, že Kapitol je mocnější než kraje. Těch se účastnili jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje. To máme dvacet čtyři splátců, kteří se navzájem vraždili, až zbyl jen jeden.
A tak se stalo, že jednou vyhrála Katniss Everdeenová. Ale ne sama. S Peetou Mellarkem, společně totiž zblbli celý Panem, takže si všichni mysleli, jak jsou do sebe šíleně zamilovaní. Vzpoura, vítězství, Katnissina sestra umírá, Hurikán kdesi ve druhém kraji a pár spratků s Peetou, kterého zezačátku nesnášela. Tak nějak bych mohla Hunger games popsat v kostce.

To ovšem neznamená, že se mi série nelíbila. Právě naopak. Příběh má hodně vedlejších dějů a postav, kdybych to měla popsat celé, jen bych se do toho zamotala. Bod má ode mě i vydavatel, který omezil počet tiskových chyb opravdu na minimum a navíc žádné závažné. Nejméně jich je hned v prvním dílu, tedy v Aréně smrti, o několik více ve Vražedné pomstě a nejvíce v Síle vzdoru. Ale pořád jich není moc.
Sérii nemám co vytknout, ale nejsem kritik. Vše mi připadalo promyšlené už od začátku, jednu dobu jsem byla závislá na písničce Oběšencův strom. Můžu jen doporučit všem, kteří si chtějí odpočinout od povinné četby.

9.5/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babu Babu | Web | 19. ledna 2013 v 13:41 | Reagovat

Žánr bych já osobně tipla jako anti-utopii, to mi připadá trefné. :)
Jinak se s Tebou shoduju, je to oddechové čtení. Tedy relativně oddechové, některé scény mi přišly i děsivé a kruté. (Nechci spoilerovat, tak jen náznakem - hlavně ten závěr, to jsem dlouho neuměla vydýchat.)
Včera jsem se právě dívala na film, první díl, a pak jsme se hádali se spolubydlící, jestli to je nebo není dobrá kniha, tak jsem ráda, že nejsem jediná obhájkyně. :))

2 Anne Eyre Anne Eyre | 19. ledna 2013 v 15:39 | Reagovat

[1]: "S různými typy utopických a antiutopických společností se lze setkat v science fiction a dalších literárních dílech i dalších žánrech umění." (Wikipedie)
Osobně bych tedy antiutopii nepovažovala za žánr, spíš za námět (téma), pochybuju, že to existuje jako literární žánr, to bude spíš to sci-fi.
Ale i tak děkuju za tip, ale se spolubydlící bych se klidně pohádala za tebe. O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.