Aphra

27. dubna 2013 v 12:36 | Anne Eyre |  Oblíbené knihy
A po Válečném koni jsem velmi rychle přečetla i další dějovou knihu. I tahle mě velmi zaujala, zvláště proto, že je o údajně první britské profesionální spisovatelce Aphře Behnové. I když moje autorská tvorba silně upadá, prostě jsem si ji musela přečíst. A tak se taky stalo.


Název: Aphra
Autor: Hana Whitton
Žánr: Pravděpodobně historický román

Do děje se dostáváme v době, kdy je Aphře patnáct, možná šestnáct let. Její matka slouží u rodiny Colepepperových a ti ji a jejího manžela žádají, aby s nimi Aphra mohla odjet na plantáže do Surinamu. Samozřejmě odjíždí, už tehdy nadšená z nápadů, které může později sepsat do knih. Příliš ji netrápí možnost, že se Colepepperovi ve skutečnosti chtěji v Surinamu na nějakou dobu ukrýt. Přece jen, přívrženci krále nejsou v době Cromwellovy vlády příliš v bezpečí.
V Surinamu se setkává s jistým mužem, přítelem pana Colepeppera, Edwardem Darbym. To, co k němu cítí, není láska, ale přece si váží chvil, které strávili spolu. Jedné deštivé noci, kdy se ukrývají sami v lovecké chatě, ho ovšem zaujala. Zatímco on se jí pokoušel jemně sdělit, že i přes to, co se stalo, se nehodlá ženit, ona ho předbíhá. Upřednostňuje psaní, vdávat se nechce. Teprve teď nedokáže Darby dostat myšlenku na ni z hlavy.
Pan Colepepper odjíždí dříve, podpořit prince v exilu. Když se Aphra později vrací s jeho rodinou, je už zajištěná jeho penězi a jistě ví jednu věc. Thomas jí pomůže sehnat bydlení v Londýně, domů už se nevrátí. A opravdu, brzy je ubytovaná v domě jistého Johanna Behna a může se věnovat jen psaní.
Časem se její plány mění. Do pokoje vtrhne otec, nadává, odchází se slovy "Nemám dceru". Do Londýna přijíždí Edward, za kterým chodí možná až příliš často. On i Thomas říkají, že by měla být zajištěná - vdaná. Ani ve snu by ji po té noci v Surinamu nenapadlo, že Darby mluví o sobě. Ochotně přijímá Behnovu nabídku k sňatku, ale ten umírá ještě před svatbou. A Edward už vstoupil do nešťastného manželství s Thomasovou sestrou - ze zoufalství. Samozřejmě musí Aphra čelit nepříliš příjemným pohledům, když už předtím bydlela v Behnově domě a teď dědila. Začíná se podepisovat jako Aphra Behnová, čímž vyvolá pověsti o tajném sňatku.
Pod tímto jménem vystupuje i nadále, pod tímto jménem se setkává s králem, který to nemá lehké, jelikož jsou stále všude cromwellovci, i po smrti lorda protektora. A pod tímto jménem ji chtějí odstranit z cesty, protože ona ke králi přece nepatří. Ale rozmazluje si ji už příliš dlouho.
Posílají ji do zahraničí, potřebují přece špeha teď, když je Anglie ve válce. Jenže Aphře docházejí prostředky, půjčuje si, aby se mohla vůbec vrátit domů. A hned v přístavu na ni čekají, končí ve vězení pro dlužníky. Tam vydělává málo a dluhy se jí splatit jednoduše nedaří. Král na dopisy nereaguje, ale s tím se Aphra smířila, vždyť on u žádné nevydržel dlouho. Přesto za ni někdo zaplatil. Marně se snaží zjistit, kdo.
Vrací se domů, začíná psát. Nelíbí se jí ten nápad, ale musí skončit s romány. Jedině divadelní hry jsou jistým příjmem. Osobně doručila až druhou hru. Samozřejmě, že čelila zvláštním pohledům. Žena, svobodná, a píše tak úspěšné hry. Publikum se po premiéře dožaduje autora. Teprve teď znovu upoutává pozornost krále. Ale podruhé stejně hloupá nebude...


Kniha se mi četla jednoduše skvěle. Děj rychle ubíhal, ani mi nedocházelo, že se blížím ke konci. Mohla by být i delší, ale ukázala mi jednu věc. Nesmím se vzdávat.
Samozřejmě nejde o nějaký přesný životopis, její život a dohady kolem něj se staly pouze inspirací, autorka si to výrazně doplnila o svou fantazii. Ale o to lepší celé dílo je.

10/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.