Hunger Games: Vražedná pomsta

12. prosince 2013 v 17:47 | Anne Eyre |  Ostatní filmy
Tak jsem šla s kamarádkami do kina na velmi netrpělivě očekávaný film. Na lístku se objevila cena 0 Kč (včetně 15% DPH a 1% na Fond kinematografie), což bylo obrovské štěstí, protože, a to prozradím rovnou, jinak bych to považovala za ztrátu času i peněz.


Proč asi? Inu, to je prosté. Jak velmi šikovně vysvětluje Sikar, kniha není film (a povídka také ne). Co z toho plyne? Co fungovalo v knize, nebude fungovat ve filmu. V knize na nás působí jen samotná slova, film využívá obraz, zvuk a nevím, co ještě. V knize skoro nikomu nevadí dlouhé dialogy a popisné pasáže, ale přiznejte, koho uspávaly panoramatické záběry v Hobitovi (myslím první část) a zbytečně protahované debaty v... Nevím, jaký film sem dát. No koho? Pravděpodobně všechny.

Konec neuvěřitelně zábavných reklam (v porovnání se samotným filmem). Krásná a v podstatě zbytečná scéna s Galem (pro lidi, kteří nikdy neslyšeli o originálních jménech v HG: Hurikán). A hrozně dlouhá. Pak Katniss vydíral prezident Snow (you know nothing) a následovalo extrémně roztažené turné po všech možných krajích. Kino začínalo v pět. Když byla Katniss s Peetou v Kapitolu, začínala jsem usínat. Když se dozvěděli, že v rámci Čtvrtoher budou splátci losování z minulých vítězů Hladových her, kamarádka do mě strčila a ukázala mi její mobil, ať se kouknu, kolik je hodin. Bylo něco málo po 18:30. Na tenhle úvod jsme zíraly hodinu a půl mínus několik minut reklam.
Najednou bylo vše hrozně rychlé. Katniss prosí Haymitche, aby zastoupil Peetu, jsou vylosování, jedna scéna s tréninkem, pár hádek ohledně spojenců, rozhovory s tím podivínem ve fialovém (jak že se jmenuje?), pak zabili Cinnu (ten vizážista) a bum, najednou jsou všichni v aréně, voda, kolem vody země a uprostřed na ostrůvku ten Roh hojnosti.
A najednou si scénárista všiml, že to celé trvá nějak dlouho, a zrychlil tempo. Člověk nestíhá postřehnout skoro nic, pár lidí umírá, splátci se přesouvají z části lesa do jiné, uzavírají spojenectví, dochází jim, že to celé funguje jako hodiny. A zde, v části, která neuspává, najednou přestali opisovat knihu. Dobře si vzpomínám, že část s arénou byla mnohem delší, zajímavější a propracovanější, než je ve filmu. Bohužel scénáristovi to nedošlo, velkou část toho zjišťování jednotlivých nástrah vyškrtl, najednou už natahovali drát připravení zkratovat silové pole, než si někdo stihl všimnout, že je aréna rozdělená jako hodiny a proč zrovna drát, proč ten Diod a proč k tomu stromu.
Vznášedlo, Haymitch, spousta lidí, Peeta žije, Katniss žije. Konec.

Můj popis je ještě nic. Opravdu se nemohu zbavit dojmu, že samotný úvod trval minimálně dvě hodiny, kdy se hádali, zachraňovali, pobíhali po krajích a vyhrožovali si. A pak, během té trochy zbylého času, se odbylo vše v aréně. Divák, který knihu neviděl ani z rychlíku, nic nepochopí. S tím bych se ovšem smířila.
Jenže to stále nemění jednu věc: To, co funguje v knize, nefunguje ve filmu. Zajímavý a čtivý úvod byl v poměru k aréně o něco kratší a rozhodně ne tak uspávací, divák v kině nečeká na nekonečné dialogy a minimum informací z obrazu. Divák v kině chce zažít něco víc než přesné zfilmování knihy. A i když možná budou umlčeni všichni, kteří si stěžují, když film nekopíruje knihu, já umlčena nejsem. Nemohu mluvit o ztrátě peněz, ale rozhodně šlo o ztrátu času.

Hunger Games bych rozhodně doporučila skalním fanouškům, všem, kteří prostě jen touží porovnat, udělat si vlastní názor nebo sami napsat zdařilejší recenzi. Ale rozhodně nejde o film pro ty, kteří chtějí velký filmový zážitek, který je neuspí, a film, který bude dávat smysl i bez knižní předlohy.

3/10
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. prosince 2013 v 20:53 | Reagovat

Většinou to bývá spíš naopak, že se dá děj a ta ,,omáčka"- popis z knihy se zkrátí.  To mne dost překvapuje, že tady to bylo naopak. Jednu dobu, když jsem četla Jiráska, Dickense, Mór Jokaie, a pod. tam bylo hodně popisů okolí, kraje, lidí. V knize se to dá i případně kousek nudného popisu vynechat, ale u filmu ne. Kolikrát mě u filmu zase štvalo, když byl záběr na tvář, dlouhé minuty čučeli do blba, aby byly vyjádřeny pocity a to, že trpí nebo snad přemýšlí. U starších filmů to tak bývalo. Co naděláš, srovnávat je ale dobré. Pokud to nestojí moc peněz.

2 Anne Eyre Anne Eyre | E-mail | Web | 15. prosince 2013 v 10:51 | Reagovat

[1]: Právě že ve spoustě filmů podle knih s dlouhými popisy je to plné panoramatických záběrů. V Hunger Games tolik popisů není, oni tu knihu prostě jen přepsali, jako by už byla scénářem. Navíc u filmu nepopíšeš, u filmu stačí záběr na pár vteřin a máš vyřešeno, nemusí ti postava předčítat 10 stran popisu z knihy. Ale zas to nepřehánět.
Upřímně si nejsem jistá, jestli já nepochopila komentář, nebo ty článek. Jednoduše udělali tu hloupost, že celý utahaný začátek opsali z knihy a celou arénu proškrtali na minimum, takže film je uspávací a po týdnu člověk zjistí, že si matně pamatuje jen ten zrychlený konec s arénou a víc ani ťuk.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. prosince 2013 v 17:28 | Reagovat

Já jsem pochopila článek a jen jsem dala přirovnání k popisným filmům.  U tohoto  nemusel být popis,takový ten upřesňovací,  ale přesto byl nudný, protože neposunoval děj. Chápu to dobře? Ovlivnilo tvoje vnímání asi i to, že jsi děj znala z knihy, proto tě nudil.

4 Anne Eyre Anne Eyre | E-mail | Web | 16. prosince 2013 v 7:55 | Reagovat

[3]: On tam byl popis? Kde něco takového píšu?
Můj problém není, že jsem děj znala z knihy, u HP, War horse nebo Bídníků jsem si nikdy nestěžovala. Problém je, že filmařům nedošlo, že film působí jinými prostředky než kniha, a první hodina a půl byla pouze přepsaná kniha - pobíhání po krajích, výhružky a tak, o Hrách ani slovo, zatímco do zbytku času zrychlili zbytek, takže vznikl uspávající a neplynulý chaos.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.