Hra na Kladivo

12. dubna 2014 v 17:28 | Anne Eyre |  Ze života
Tak jsem se rozhodla (zase) odložit snílkovské Repetitio a konečně se vrhnout na Hru na Kladivo. Jistě se kolem vás mihl pojem "Děti revoluce", někteří se toho možná i zúčastnili. A já musím přiznat, že s výsledkem jsem spokojená. Přesto myslím, že je dobré vzít si svých 6 blogů z Autorského klubu a zjistit, jestli je objektivní a spravedlivé hodnocení opravdu tak snadné těžké, jak se tvrdí.
Většina blogů byla hodnocena začátkem dubna a v den vydání jsem procházela pouze ten poslední (Houp). Hodnocení nebylo před vydáním aktualizováno.


Ještě, než začnu s prvním z "mých" blogů, hodilo by se zmínit, co budu hodnotit.
1. Autorský obsah. To znamená, že alespoň zběžně projdu články za poslední rok a zjistím, jak to s nimi vypadá. Kopíruje bloger? Uvádí zdroj? Kopíruje často, nebo jde jen o doprovodné záležitosti jako krátké citace nebo obrázky? Za pár chybějících zdrojů nebo "stampek" v menu hlavy samozřejmě netrhám.
2. Kvalita a kvantita. Nezajímá mě, jestli máte za měsíc článků pět nebo padesát. (pět by pro mě bylo samozřejmě příjemnější na kontrolu) Zajímá mě, jestli kvalita neklesá úměrně ke vzrůstajícímu množství článků. Máte kvalitní články rozumné délky, ale zveřejňujete málo? Máte třeba i několik článků denně, ale kvalitních? Nevadí. Máte málo článků a jsou skutečně mizerné? Nebo jich je hodně, ale kvalita pokulhává? To už bude horší.
3. Úroveň psaného projevu. Netrhám hlavy za každý překlep, chybějící čárku nebo nenápadnou hrubku. Ale neumíte shodu přísudku s podmětem, máte chybu na každém řádku a pletete si pojmy? Přichází problémy. Je váš sloh na úrovni 1. stupně ZŠ nebo vaše věty nedávají smysl? Také neprojdete tak snadno. Nikomu nevyčtu ani pár silnějších slov, ale pokud jich najdu v každém článku hromadu, také to není ideální.
4. Design. Upřímně, vzhled vašeho blogu je jen vaše věc, ať už bije do očí jakkoliv. Přihlížet k němu budu pouze, pokud se přes něj nedá číst nebo pokud je hodně nepřehledný.
A poslední důležitá otázka. Jak hluboko budu pátrat? Inu, nemohu vás trestat za to, co jste napsaly před 5 lety, když vám bylo 12 a milovaly jste křiklavě růžovou a chundelaté poníky (napadá někoho verze pro chlapce?)... Budu hledat tak 1 rok zpátky, což znamená nejdále do dubna 2013. V případě nerozhodnosti ještě březen.

Jak to tak sleduji, napsala jsem hodně dlouhý úvod. Ale myslím, že je to v pořádku. U každého blogera rozeberu každý bod zvlášť a poté z toho vyvodím jakýsi závěr, takže je asi dobré mít přehled a nějaké heslo, kterým každý bod označím. Ale konec vykecávání, čas hodnotit.

Blog první: Hanka Rose
Hanka Rose je od ledna 2014 neaktivní, její členství v AK je tedy mírně ohroženo. Měla jsem dilema, do kdy archiv kontrolovat, ale je duben, zkontroluji to tedy pouze do loňského dubna bez ohledu na neaktivitu.
1. Autorský obsah: Ten jí nikdo nemůže upřít. Autorský její blog rozhodně je, přidává své vlastní fotky a obrázky, komentuje je svým textem a tak... Ale tohle bude na delší povídání.
2. Kvalita vs. kvantita: Ani jedno není nic moc. Jak už jsem se zmínila, blog je delší dobu neaktivní, a rozhodně by mohly být i články kvalitnější. Kdy fotka vznikla? Proč? Za jakých okolností? Proč je zrovna na tuhle fotku pyšná? Dále se přesuneme ke článkům s fotografiemi z Francie. Ani ty mě nenadchly, člověk se z nich totiž téměř nic nedozví. "Nějaká známá památka," píše u jednoho snímku. Jaká? Proč je tak známá? "Tato zahrada je spojena s Vincentem van Goghem," píše jinde. A proč je s ním spojena? Jak? Kde se nachází? Další věcí jsou potom její kresby. U kresby elfky se dozvídáme, že inspiraci poskytla jakási hra. A jak se jmenuje? Ze článku o audioknihách, který nemá zrovna útyhodnou délku, se zase člověk dozví jen to, že si Hanka pouštěla stažené audioknihy a hrozně nerada čte ty "staré knihy". Jak staré knihy má na mysli? Proč je nerada čte? A proč zrovna tyhle audioknihy? Ne, to se prostě nedozvíme.
3. Úroveň projevu: Průměr. Občas unikne překlep a nejspíše jí dělají potíže čárky a rozlišování mě a mně. Občas mi připadalo, že o odstavcích téměř nic neví, jindy zase, že má potřebu dělat je za každou druhou větou. Je co zlepšovat. Styl má nemastný - neslaný. A i když čtu spíše "deníčkový" článek, ničím mě nezaujme.
4. Design: Nejdříve mě praštilo do očí obrovské záhlaví, pak zase nadpisky v menu. Celkově to ale nijak nepřekáží, nemohu ji tedy za takový vzhled blogu odsuzovat.
Závěr: Hanka Rose se má kam vyvíjet a na blogu je spousta prostoru pro zlepšení. Nemohu s klidným svědomím prohlásit, že do AK 100% patří, ale není to tak tragické, abych říkala, že v něm nemá co dělat. U mě prošla s odřenýma ušima.

Blog druhý: Hanneton
Rozhodně zajímavý blog, ale zaslouží si místo v autorském klubu?
1. Autorský obsah: Ano. Pokud jsem to pochopila dobře, autorka sbírá panenky a sama jim vyrábí šaty. Blog působí spíše jako fotogalerie a textu má minimum, což mě maličko zklamalo.
2. Kvalita vs. kvantita: Jak kdy. Nelíbí se mi, že v článku je vždy jen pár vět a spousta fotek. Ale alespoň komentuje. Některé měsíce vydá jen málo článků, ve kterých je alespoň odstavec textu k fotkám, které následují. Jindy ale vydává za měsíc článků desítky a narazím hned na několik hříchů za sebou. Co třeba pár slov a fotka (zde, zde a zde, dále tady), nešlo toho dát víc, případně alespoň spojit do jednoho článku? Tady jsem našla dokonce článek obsahující pouze fotky, to se mi také nelíbí. I k tomuto šlo napsat více. Ani z odkazů na galerie (například tenhle, dále 1, 2 a 3) nejsem příliš nadšená.
3. Úroveň projevu: Obstojná, ale není moc co hodnotit, projev je většinou formou fotografií. Vše se čte dobře, překlepy jsou jen velmi výjimečná záležitost, stejně jako chyby. Občas je ocitován text od nějaké té panenky. Většinou je český, ale u anglických textů výrobce by neuškodil zdroj a překlad.
4. Design: Připadá mi poněkud nesjednocený co do stylu, ale nebije do očí, takže není co řešit. Zaujalo mě záhlaví, kde jsem si všimla, jak jsou srovnané odstíny oblečení.
Závěr: I když kvalita článků není nijak úchvatná a rozhodně je co vylepšovat, myslím, že když vezmu ohled na práci odvedenou na šatech a času obětovanému výběru vhodné "modelky", nalezení vhodného místa a pořízení fotek, i Hanneton do AK patří. Ale s odřenýma ušima.

Blog třetí: Hanyuu-hime
Tento blog znám a občas, když mě upoutá na titulce, ho i navštívím. Rozhodně bych se ale neoznačila za pravidelnou čtenářku, takže snaha přiblížit se objektivitě snad není ohrožena.
1. Autorský obsah: Rozhodně. Hanyuu má převážně deníčkový blog a do článků dává hodně ze sebe a ze svého života. Fotografie používá převážně vlastní, případně gify. Upozornila bych na jediné: Tumblr není zdroj. I když nejde o úplně původního autora, bylo by dobré uvádět konkrétní adresu stránky, profilu autora nebo blogu na Tumblr (říká se tomu blog, ne?), ze kterého to máš. "Google" jako zdroj taky nikdo normální nenapíše.
2. Kvalila vs. kvantita: Oboje. I když jsem tak někde kolem srpna 2013 začínala trpět a ke konci jsem články už pouze zběžně projížděla, vím jistě, že Hanyuu píše články dostatečné délky i kvality, málokdy se u ní mihne článek kratší. A navíc každý měsíc vydá desítky článků (od cca 15 nebo 20 až do 57, ne-li více). Možná bych si dala pozor na zahlcování titulky. Článků sice tuny (asi je vážně zkusím všechny vytisknout a pak ty papíry zvážit), ale kvalitních.
3. Úroveň projevu: Více než dobrá. Hanyuu ovládá češtinu skvěle. Píše čtivě, srozumitelně a velmi originálně. Navíc jsou její články přehledné, neháže odstavce, kam se jí zachce. Občasný překlep nebo silnější výraz rozhodně ničemu nevadí. Snad jediné, na co bych si dala trochu pozor, jsou smajlíci, ale jde-li o osobitý projev autorky...
4. Design: Na blogu mě uvítal příjemný a přehledný design, který rozhodně nebije do očí. Má jen dvě chybičky. Z nějakého důvod se mi vpravo zobrazuje "Slytheri", N prostě uteklo. A trochu hůře se mi čte přes znak v pozadí stránky. Nejde ale o nic tragického, nebolí z toho oči a číst se přes to také dá.
Závěr: Hanyuu je podle mě v AK právem. Je originální, její blog se velmi dobře čte a nezůstává na jednom místě. I za poslední rok je vidět určitý vývoj, který by byl jistě výraznější s každým dalším rokem, který bych v archivu prozkoumala.

Blog čtvrtý: Helena
Tohle je opět poněkud specifický blog, který na mě působí spíše jako galerie.
1. Autorský obsah: Většinou ano, jak říkám, jde spíše o fotografie. Ale když už se uvádí zdroj, tak ne Google, proboha. To může být rovnou jako zdroj "našla jsem to na internetu". Efekt je stejný: Nikdo nebude vědět, odkud obrázek je.
2. Kvalita vs. kvantita: Počet článků nepřekračuje 10, ale i tak jsem byla kvalitou článků poněkud zklamaná. Obzvláště u návodů bych si dokázala představit více popisů a informací. Kvalita článků jde rozhodně zvýšit. A když chci popřát hezké Velikonoce, šťastný nový rok nebo veselé Vánoce, jistě nepotřebuje jeden obrázek svůj extra článek. Nebo ano? Proč?
3. Úroveň projevu: Zaujalo mě, že hned v menu (seznam rubrik) člověk narazí na hrubou chybu. Občas narazím na chybu ve shodě podmětu s přísudkem, často na problémy s čárkami, případně na prapodivné skloňování ("o mýdlách"). Projev je průměrný a nemám pocit, že by mohl čtenáře doopravdy zaujmout. Naštěstí to není typ blogu, kde jde pouze o text.
4. Design: Přehledný, nebije do očí, číst se přes něj dá. A já tu nejsem, abych pranýřovala za drobnosti.
Závěr: Myslím, že Helena má hodně co zlepšovat, ať už zdroje, psaný projev, nebo popisky k fotografiím. Řekla bych, že v tuhle chvíli nejde o blogera, který si své místo v Autorském klubu 100% zaslouží.

Blog pátý: Hogreta
I na tento blog jsem několikrát narazila, dnes poprvé ho jdu opravdu procházet.
1. Autorský obsah: Rozhodně ano. Hogreta zveřejňuje mnoho fotografií, ale vždy je k nim i spousta textu a nezdá se mi, že by nějaký z obrázků nebyl její.
2. Kvalita vs. kvantita: I když na blogu se objeví jen několik článků za měsíc, nemohu si stěžovat. Články jsou dlouhé, kvalitní a zdá se mi, že mnohé zaujmou i svým tématem, ať už mluvíme o zápisech z deníků, úvahách, nebo o jakémkoliv jiném tématu.
3. Úroveň projevu: Články Hogrety se mně osobně četly velmi dobře a byly velmi srozumitelné. Jen místy jsem narazila na překlep nebo nějakou tu chybu, případně na zmatenou větu, snad špatně zkontrolovanou před vydáním.
4. Design: Ani zde si nemohu stěžovat, blog je přehledný a články lze číst. Co víc mohu žádat?
Závěr: Hogreta je podle mě v Autorském klubu zcela právem a doufám, že v něm ještě dlouho zůstane.

Blog šestý: Houp
Zde mě zaujalo, jak málo článků se na blogu nachází, rozhodla jsem se tedy zběžně projet i ten na staré adrese. Hlavní pro mě ale bude novější, na který se dostanete jak odsud, tak ze seznamu členů AK. A vzhledem k tomu, že můj notebook opět zahájil stávku, musím výjimečně přehlížet chybějící perexy v archivu.
1. Autorský obsah: Ano. Všechen text, články, skici, fotky... Houp splnila podmínku autorství na 100 %, což je více než chvályhodné.
2. Kvalita vs. kvantita: Kvalita. Houp nezveřejní ani 10 článků za měsíc, ale všechny mají úctyhodnou délku, nějaké téma a cosi, co z nich dělá článek hodný alespoň zběžného přečtení.
3. Úroveň psaného projevu: Tak kromě toho, že jsem se dozvěděla, že "skici" se opravdu píše s i na konci, velice mě zaujalo, že Houp nedělá problém slovo "výjimka". O to více jsem zírala, když jsem viděla, že si tato blogerka nutně potřebuje zopakovat shodu přísudku s podmětem. Občasnou chybu a překlep bych odpustila, ale tohle by si měla Houp začít hlídat. Když jsem narazila na větu začínající slovy: "Kolekce inspirovaná lidskými smysli se třemi dlouhými šatami", už jsem si jen povzdechla. Smysli. Šatami. No... Budiž.
4. Design: Přehledný, příjemný na pohled a dá se přes něho číst. Co víc bych mohla chtít?
Závěr: Houp je dobrá blogerka s autorským blogem a velmi originálními články. Jen ta čeština jí podle všeho drobné potíže dělá. Jistě bych doporučila třikrát kontrolovat shodu přísudku s podmětem a možná občas tvary některých slov. I přes tu češtinu věřím, že není tak tragická. Podle mě má v Autorském klubu co dělat.

A co vy? Hodnotili byste stejně, nebo by vaše závěry byly jiné? Myslíte, že jsem byla příliš subjektivní?
Musím uznat, že hodnotit blogy Autorského klubu bylo jiné než psát Repetitio. Musela jsem být pečlivější a poznámky, které bych si jindy nechala pro sebe, tu musely zaznít. A tak, i když jsem se snažila přiblížit se k objektivitě, pořád jde o mé hodnocení, se kterým nemusí každý souhlasit. Jenže tomu se vyhnout opravdu nedalo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 m. m. | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 12:40 | Reagovat

Dobře popsáno :) Baví mě to grammar nazi hnidopišství, u "šatami" jsem se fakt pobavila :D Jeden nestíhá zírat, co jsou lidi, prošlí základkou, schopni vyplodit.

2 Anne Eyre Anne Eyre | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 14:45 | Reagovat

[1]: Mě to "šatami" zrovna nepobavilo, ale tak... Každému něco.
Mně celkově všechny blogy připadaly nějak zaměřené a docela obstojné, ale je pravda, že u toho pravopisu jsem občas tiše sténala... O to víc, že vidím, že to stvoří i moji vrstevníci. :)

3 Hanyuu Hanyuu | Web | 13. dubna 2014 v 16:25 | Reagovat

Ano, říkáš správně, že tumblr není tak úplně zdroj, avšak je důležité brát na vědomí to, jak to tam funguje. Jednotlivé obrázky a gify jsou často reblogovány až přes tisíce blogů a mně se to jako registrované ukazuje na zdi všechno v jedné kupě, často od několika lidí zároveň. Vybrat tedy jednoho, od kterého ta daná věc pochází, tak trochu nejde.  :)
A ohledně zahlcování titulky. Nikdy jsem si nevšimla, že bych tam měla víc než jeden článek, na to si dávám pozor.

Ale jinak díky za fajn zhodnocení :)

4 m. m. | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 17:50 | Reagovat

[3]: Všechny obrázky je možno snadno dohledat přes TinEye (buď na jejich stránce, nebo jednoduše přes Chrome, je možné si to do něj uložit jako rozšíření), a není tak těžké dohledat pomocí něj buď původního autora nebo alespoň něco mimo Tumblr. Chce to jen se trochu starat.

A i kdyby tohle možné nebylo, pořád dává větší smysl uvést jako zdroj místo, kdes obrázek vzala (protože to je skutečně tvůj zdroj), než uvádět Tumblr. To je jedno, že ten zdroj neodkazuje na původní umístění, původního autora. Je to zdroj tvé ilustrace, místo, odkud jsi ty brala.

5 Anne Eyre Anne Eyre | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 19:42 | Reagovat

[3]: Vím, Tumblr mám. Osobně bych jako zdroj uvedla buď toho, od koho jsem to viděla, nebo nejpůvodnější, co dokážu dohledat. Bylo by to asi tak lepší. Koneckonců občas také uvádíme místo, odkud obrázek/text je, ale ne původního autora. A vůbec není zač. Přiznám se, že tvůj blog jsem projížděla dvě odpoledne, ostatní většinou pár hodin.

[4]: A nemůže se stát, že původní autor to zveřejnil na Tumblr třeba? Extra u gifů bych se nedivila. Osobně bych to asi vyřešila, jak už jsem psala. Jako zdroj toho, u koho jsem to viděla, případně nejpůvodnější, co umím dohledat. :)

6 m. m. | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 20:15 | Reagovat

[5]: Určitě může, proto říkám, že určitě uvést to místo, odkud jsem obrázek vzala. Pro kontrolu doporučuju TinEye.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.